|
|
Vztah vykoupení a emancipace v politické teologii J. B. Metze
Ort, Jakub ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Práce se zabývá politickou teologií Johanna Baptisty Metze. V první části se snaží shrnout myšlenkové vlivy na jeho teologické myšlení a představit jeho koncept politické teologie. V další části si práce klade otázku po vztahu emancipace a vykoupení v Metzově politické teologii, přičemž sleduje kapitolu z Metzovy knihy Glaube in Geschichte und Gesellschaft zabývající se tímto tématem. Nejprve je však vymezena problematika vzájemného vztahu a původu obou pojmů. Významová šíře pojmu emancipace je demonstrována na příkladech myšlení Immanuela Kanta, Karla Marxe a Jürgena Habermase. Velký prostor je věnován myšlení Theodora Adorna a Waltera Benjamina a jejich specifickému postoji k emancipaci a osvícenské tradici. Závěrečné teze se staví proti názoru, že u Metze vykoupení a emancipace příliš splývají a je také zdůrazněn význam kategorie dějin utrpení pro řešení problému v Metzově teologii. Klíčová slova politická teologie, J. B. Metz, emancipace, vykoupení, Theodor Adorno, Walter Benjamin, Frankfurtská škola
|
|
|
Contribution of Frankfurt School to Critical Marketing Studies
Plíhalová, Eliška ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Cílem této práce je odhalit podstatu odkazu Frankfurtské školy v oboru kritiky marketingové komunikace. Za účelem dosažení tohoto cíle byly formulovány tři otázky: Citují autoři kritiky marketingové komunikace díla Frankfurtské školy? Jak se dívají na jejich teorii, staví na ní své výzkumy, nebo ji naopak zpochybňují? A zkoumají obdobná témata? Metodou této bakalářské práce je literární rešerše. Ta slouží nejen jako pouhá metoda sběru dat, jakožto článků rozpracovávajících myšlenky Frankfurtské školy, ale také jako nástroj analýzy. Ta čtenářovi poskytne porozumění, interpretaci a srovnání. I z toho důvodu byl pro literární rešerši použit výběr vzorků dle vhodnosti. Zatímco deskriptivní část se zabývá Frankfurtskou školou a představí čtyři vybrané texty, analytická část postaví myšlenky z těchto i dalších textů do juxtapozice s vybranými články kritiků marketingové komunikace. Analytická část je dle shrnujícího článku Tadajewskiho (2010) na základě klíčových slov rozčleněna do následujících tematických okruhů: adaptace kritického přístupu, materialismus, konzumní kultura, spotřebitelská suverenita, hegemonie trhu a typologie výzkumů. V průběhu celé práce jsou ukázány jasné paralely v přístupu autorů, v metodologii výzkumů, v tématech i celkovém étosu těchto dvou disciplín.
|
|
|
Od Adorna k Habermasovi. Studie ke vztahu kritické teorie a náboženství.
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce analyzuje vztah kritické teorie frankfurtské školy a náboženství, přičemž se zaměřuje na srovnání pozdního myšlení Jürgena Habermase s myšlením Theodora W. Adorna. Text si klade následující otázku: jakými změnami prošla kritická teorie při přechodu od Adorna k Habermasovi? V průběhu zodpovídání této otázky rozvíjím specifickou interpretaci Adornova díla, které popisuji jako "teologické" v tom smyslu, že jeho myšlenkový střed lze interpretovat jako "kontemplativní eschatologii", nerealizovatelnou utopii s judeokřesťanskými kořeny. Následně pak rozebírám posun od kontemplativní eschatologie k sekularizovanému a pragmatizovanému konceptu "dorozumění" u Habermase. Tento posun kritizuji s tím, že obsahuje redukcionistický moment, který neoprávněně odsunuje náboženský prvek do oblasti ležící mimo racionalitu.
|
|
|
SDS a jeho role v událostech 60. let v SRN
Skotnicová, Anita ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Šedesátá léta byla v západním světě poznamenána velkým množstvím demonstrací, které se v převážné většině případů účastnili především studenti. Zvýšená občanská aktivita mladé generace se nejdříve projevila v USA, kdy studenti protestovali proti válce ve Vietnamu. Ve Spolkové republice Německo patřilo dění ve Vietnamu též k důležitým tématům, ale zároveň se v té době projevily dlouhodobé společenské problémy. Přitom došlo ke změnám na politické i kulturní úrovni. Za této konstelace se ve druhé polovině 60. let v SRN konala série bouřlivých demonstrací. Tato práce se zaměřuje na "Socialistický německý studentský svaz" (krátce SDS), který se stal pomyslným motorem studentského protestního hnutí 60. let. V práci je nejprve představen celosvětový kontext, poté hlavní témata a mezníky povalečného vývoje v SRN v politické, společenské a kulturní oblasti. Následovně je popsán vývoj v rámci SDS s důrazem na hlavní témata, kterými se svaz zabýval. Poté je analyzován samotný průběh demonstrací v 60. letech, činnost SDS a následný vývoj po roce 1969. V závěru je nabídnuto zhodnocení, na kolik se SDS v 60. letech podařilo prosadit jeho dlouhodobé cíle.
|
|
|
Původ totalitarismu optikou první generace kritických teoretiků
Danovská, Krista ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Obsahem práce je analýza původu totalitárního systému v rámci prací Theodora Adorna, Ericha Fromma, Maxe Horkheimera a Herberta Marcuseho, jakožto představitelů teoretického rámce kritická teorie. Analýza probíhá jak v rovině individuální, kdy text pracuje s výzkumy autorů pracující s konceptem autoritářského charakteru, tak i v rámci celospolečenských faktorů vedoucích k nedemokratickému systému, kdy pracuji s texty sledující filosofii dějin. Práce mapuje celkový kontext působení vybraných autorů, neboť situace, během které první generace kritických teoretiků tvořila svoje díla, byla důležitým prvkem, který ovlivňoval celkové myšlení. Mezi zjištění z vybraných výzkumů patří i fakt, že osoby s nižším společenským postavením jsou mnohem náchylnější tíhnout k totalitnímu systému se silným autoritářským prvkem. Výsledky dvou odlišných výzkumu jeden před válkou a jeden poválečný dokládají, že tíhnutí k nedemokratickému systému je častým jevem. Texty věnující se filosofii dějin naopak dokládají, že kapitalismus a moderní osvícenská společnost v sobě skrývají prvek vedoucí k totalitě. Od tohoto zkoumání však autoři upouští po návratu do Frankfurtu v rámci obnoveného Institutu pro sociální výzkum.
|
|
|
Vztah vykoupení a emancipace v politické teologii J. B. Metze
Ort, Jakub ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Práce se zabývá politickou teologií Johanna Baptisty Metze. V první části se snaží shrnout myšlenkové vlivy na jeho teologické myšlení a představit jeho koncept politické teologie. V další části si práce klade otázku po vztahu emancipace a vykoupení v Metzově politické teologii, přičemž sleduje kapitolu z Metzovy knihy Glaube in Geschichte und Gesellschaft zabývající se tímto tématem. Nejprve je však vymezena problematika vzájemného vztahu a původu obou pojmů. Významová šíře pojmu emancipace je demonstrována na příkladech myšlení Immanuela Kanta, Karla Marxe a Jürgena Habermase. Velký prostor je věnován myšlení Theodora Adorna a Waltera Benjamina a jejich specifickému postoji k emancipaci a osvícenské tradici. Závěrečné teze se staví proti názoru, že u Metze vykoupení a emancipace příliš splývají a je také zdůrazněn význam kategorie dějin utrpení pro řešení problému v Metzově teologii. Klíčová slova politická teologie, J. B. Metz, emancipace, vykoupení, Theodor Adorno, Walter Benjamin, Frankfurtská škola
|
|
|
Neomarxismus a psychoanalýza jako zdroje a inspirace Frankfurtské školy
ŠACHLOVÁ, Tereza
Studentka se ve své diplomové práci bude zabývat ideovými východisky Frankfurtské školy, významné sociálně filozofické skupiny 20. století. Reflektována budou především marxistická a psychoanalytická východiska ve spojitosti s kritickou teorií společnosti a fenoménem kulturního průmyslu. Cílem této práce je představit vlivy, které formovaly teoretické působení Frankfurtské školy, její zkoumání moderní společnosti a příspěvky k tzv. komodifikaci kultury a umění související s rozmachem masové kultury.
|
host ::
RSS.